Vztah Tol k blogu: Kurva jí to nebaví

takže nějak akceptujte fakt, že to tu chcíplo. the end

Křídla všech barev

13. února 2013 v 19:48 | Tolpen |  Originální
Ach ano...dva týdny tu nebyli Jiyan a Rayo, že? Prostě nebylo vhodné TT, na které by se o těch dvou dalo něco psát. Tady je doufám TT jasné: Vzpomínky.
Čeká vás dávka Jiyana...Rayo...Rayo je krapet problém. A vůbec: To vážně nikdo (krom Fey) neuhodne, kamže je to tedy Jiyan OC? To ste tak neschopný?
-(-)-Proč jsou to vlastně křídla všech barev? -(-)-
Ale no tááák...Modrá, zalená, červená, tyrkysová...Nevyskytuje se tam živá postva, která by nebyla vlastníkem lítacího třetího páru končetin, ya?




"Jiyane?"
Muž, kterého kryla obrovská dračí křídla, se pomalu otočil. Byl na něj vskutku úžasný pohled. Morugan se nikdy nemohla vynadívat. Dlouhý ocas, svalnaté dlouhé ruce zakonené spáry s černými drápy. Dlouhé rohy, na dvou místech prohnuté a stočené dozadu. Špičaté uči, vnější kostěné brnění. Jiyan byl jedním z nejdokonalejších zástupců drakianů a jako jeden z mála byl opravdu čistě modrý.
"Morguano? Co potřebuješ?" Upřel na ni pronikavý pohled jednoho šedého oka. Druhé bylo skryto za vodopádem šikmě sestřižené dlouhé ofiny růvných světle hnědých vlasů. Dokonce i teď měl na sobě modré odrbané džíny, žlutočerné tričko projednou nechal někde ležet.
Morguan k němu pomalu přešla a vyšvihla se na zábradlí, o které se Jiyan opíral. Chodila sice do lidského světa často, ale vůbec se jí nelíbil. Právě proto asi preferovala obrovské balkóny v obrovském drakianském dómu. Obrovské mraky, kamkoliv se jen podíváte. A bouřky byly ty nejúchavtnější. Pohodila dlouhými černými vlasy spletenými v cop.
"Jiyane...Co ty potřebuješ?"
Modrý drakin sebou mírně trhl. Zelenošupinatá mladší dívka, kterou častokrát bral jako sestru, jej dokázala často překvapit víc, než mu bylo libo. Rozhodl se jí neodpovědět. Jenom strčil ruce do kapes a zadíval se na vzdalující se bouřkové mračno.
"Smíříš se s tím vůbec někdy?"
"Nevím, o čem to tu mluvíš," odsekl Jiyan ledově a probodnul ji šedým pohledem.
Morugan nebezpečně přimhouřila tmavě zelené oči. "Mluvím o tom lidském doktorovi. O tom, kvůli kterému jsi na deset měsíců opustil dóm. O tom doktorovi, který před měsícem a půl umřel a ty jsi sem potom přitáhl jako hromádka popelavého neštěstí. Přesně o tom tady mluvím a víme to oba dva. Že je zbytek slepý a souvislosti nechápe, za to si můžou oni."
Šedé oko, které ji doteď pozorovalo se pomalu stočilo stranou.
"Takže?" Morugan byla neoblomná.
"Já nechápu, co ti mám říct. Víš o tom všechno ne?" Jiyan sledoval podlahu.
"Ne potřebuješ si s někým popovídat? To obvykle pomáhá. Nebo něco sladkého. A čaj. Nejlíp všechno dohromady."
"Snad nechceš, abych si povídal s tebou..." zabručel Jiyan.
"Myslíš si, že na tebe mám nervy? Víš, více či méně..."
"Hm?" Jiyan se na ní koutkem oka podíval.
"Znám jednu zajímavou díru v prostoru a prostě...No, holt když jsem se vracela z lidského světa domů, musel mě někdo sledovat. ale většina drakinů si jí ani nevšimne, protože její křídla jsou pořád ještě křídla a-" To už mluvila do prázdna. Z Jiyana se totiž stala rychle se vzdalující šmouha.
"Nojo. Jen utíkej, ty chytrej kluku...zavzpomínej si..." Morugan se usmála, přehoupla se přes zábradlí celá a mávnutím silných zelených křídel se o něco více přiblížila k mračnu magické bouře.

"Celi!" Jiyan si při běhu pomáhal křídly. Tempo, které by uštvalo normálního koně jej ndokázalo ani zapotit. Obejmul hnědovlasou vílu, opatrně se rukama vyhnul poloprůsvitným tyrkysovým křídlům. Celi na ně byla velmi citlivá.
Víla jej chvíli objímala a potom se od něj odtáhla. Dost špatně se s ní povídalo, když měla ruce za něčími zády.
[Morugan mě sem za tebou přivedla. Prý jsi na tom psychicky dost špatně.]
"Morugan přehání jako vždycky," snažil se Jiyan situaci zlehčit.
[Nespal jsi několik dnů.] vytýkala obrazovka tlefonu.
"Vždyť víš, že nepotřebuju moc spát..."
Celi si povzdechla. [Nespal jsi několik týdnů. To není dobře.] Dala mu chvíli na přečtení a potom následovala oboustranné ticho. Nakonec se víla povzbudivě usmála. [Nemusíš si o něj dělat starosti. Má se dobře.]
Jiyanovi se rozšířily oči. "Ty, Celi... Co ty jsi to vlastně za vílu?" zeptal se opatrně.
[S tím si nelam hlavu. Nepůjdeme se projít?]

"Morugan? Kde je Jiyan? A kdes k sakru byla ty?" Jakýsi červený drakian chytil Morugan za rameno. Vypadala, jako kdyby právě vstal z postele, ale Gatsuma tak vypadal neustále.
"Já? Letěla jsem se dobít do jedné magické bouře, co byla zrovna blízko. Proč?"
"Sháním Jiyana. Měl si se mnou zahrát partičku šachů."
Morugan se tajemně usmála. "Nech Jiyana být. Má teď slabou chvilku."
"Cože?"
"Přijela ho navštívit kamarádka, víš?" spiklenecky na něj mrkla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Neko-chan / Feyuš Neko-chan / Feyuš | Web | 14. února 2013 v 20:09 | Reagovat

Hmm... a kde je pokračování? :D Jinak moc se těším, co vyleze z té patlaniny na objednávku. :-D

2 Tolpen Tolpen | Web | 14. února 2013 v 21:51 | Reagovat

[1]: Co k tomu můžeš tak chtít za pokračování? Jiyan a Rayo jsou prostě spolu nesouvisející jednokapitolovky. Někdy si možná dám záležet a až budu mít dobrou náladu, sepíšu s nima ten příběh celej...ale jako FF s OC, samozřejmě. Ještě by mě totiž jinak zažalovali za autorský práva :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.